Úvodem o Španělsku
Španělsko je země plná temperamentu, který čiší z jejích obyvatel, jídel i okolní přírody. Dovolená ve Španělsku se pro Vás stane nezapomenutelnou. Již v prvním momentě Vás okouzlí svým úsměvem divoký Španěl či Španělka a po osvěžujícím obědě plném chutí nebude pochyb, že si Vás toto místo získá. Dovolená ve Španělsku je nezapomenutelná předně díky Španělům samotným. Jejich veselá a spontánní povaha si vás získá. Jsou otevření a snadno s nimi navážete kontakt. V turistických letoviscích a větších městech se domluvíte anglicky, pokud zavítáte do zapadlejšího koutu země, připravte si raději několik španělských frází. Den průměrného Španěla je o pár hodin posunutý. Vstává o něco později než středoevropan, pracovní tempo přeruší delší siestou po obědě. Tento odpolední odpočinek je pro Španěly nezbytný, počítejte i s uzavřením obchodů a restaurací. K večeři se běžně zasedá po osmé hodině večerní. Zábava v barech a diskotékách začíná pozdě v noci. Když se v této zemí slaví, tak až do ranních hodin. Aby Vás během dovolené ve Španělsku nepotkalo nepříjemné překvapení v podobě okradení, doporučuje se zvýšená opatrnost především v turisty hojně navštěvovaných oblastech. Španělsko není nebezpečnou zemí, ale je třeba mít se na pozoru před kapsáři. V restauracích a při nákupech se nestává, že by Vám naúčtovali více než je běžná cena, pozor si však dejte zejména na tržištích. Všichni Španělé milují fotbal a na své kluby (nejnámější jsou především rivalové Real Madrid a FC Barcelona), národní tým a samotné hráče nedají dopustit. Zvláště poslední dobou, kdy národní tým i kluby sbírají jednu trofej za druhou.
Španelsko má rozlohu 504 782 km2, což je asi 6x více než rozloha České republiky, a činí to z něj pátou největší zemi Evropy. Žije zde 47 milionů obyvatel, z nichž je 73 % Španělů, 18 % Katalánců a 2,5 % Basků. Zvláště Katalánsko ležící na severovýchodě země má dlouholetou snahu o osamostatnění, především z ekonomických důvodů, a většina Katalánců hrdě prohlašuje, že se rozhodně necítí být Španěly. Středobodem a hlavní městem Katalánska je Barcelona, která leží u na pobřeží Středozemního moře a je po Madridu nejen druhým největším a nejlidnatějším městem - s hlavním městem Španělska se však může směle rovnat i z pohledu cestovního ruchu. Zvláště pro české turisty je město dostupné i pro autobusové zájezdy, které tak mohou být nabízeny za velmi zajímavé ceny. Symbolem města je především chrám Sagrada Familia, mistrovské dílo Antoni Gaudího, které je dodnes ve výstavbě.
Hlavním městem je Madrid, který má více než 3 miliony obyvatel a leží přímo ve středu Pyrenejského poloostrova v poměrně velké nadmořské výšce přes 600 m n. m. Hlavním městem se stal v 16. století a svou významnou pozici si neotřesitelné drží až do dnešní doby. V metropoli najdou zalíbení milovníci umění i cestovatelé, kteří si chtějí užít luxus velkoměsta a zároveň brouzdat v uličkách nasáklých staletími dějin. Rozhodně i další španělská města mají co nabídnout. Především Valencie, která leží na Costa del Azahar, nabízí velké množství kulturně-historických památek, za kterými se ročně sjíždí stovky tisíc turistů. Za pozornost stojí i hlavní město Andalusie, Sevilla s 3. největší katedrálou v Evropě a královským palácem.
Historie Španělska
Historie Španělska je nesmírně zajímavá. Již z doby kamenné se dochovaly proslulé malby v jeskyni Altamira. Ve starověku byla oblast dnešního španělského území součástí římského impéria, s nástupem středověku většinu této oblasti dobyly arabské kmeny Maurů. Křesťané se k vládě vrací po dlouhých bojích na konci 15. století, kdy bylo Španělsko sjednoceno. Vlády se chopili Habsburkové a postupně vybudovali rozsáhlou říši se zámořskými koloniemi v oblasti jižní a střední Ameriky. Ve službách španělského loďstva se plavil na svou legendární výpravu také objevitel Ameriky, janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Své kolonie si Španělé drželi do počátku 18. století. První i druhou světovou válku přečkává Španělsko jako neutrální stát. V letech 1936 až 1939 zuří občanská válka a jako vítěz z ní vychází generál Franco, jehož represivní režim trvá až do roku 1975. V tomto roce je obnoveno demokratické zřízení a vlády se ujímá král Juan Carlos. Španělsko se rychle začlenilo do struktur evropského společenství a do NATO.